Příště beze slov

Pavlína Jíšová

1:Em7Od jisté chvíle jsem nAejistotou v chůzi vGmaj7íc než těžká,
dvEm7a hebké tóny už nGeslyší láska v nAás,
nEm7eznělé tóny bloudAí nocí po stěnách, kdGmaj7o by je hrál,
nEm7ení to jisté, že kGoncert se dává jen vAe dvou flétnách,
a je to stGmaj7ejné - zase řF#7íkáš: nech mě spGmaj7át.
2:Představy spřádají dny, které bývají neskutečné,
a mně se zdává, že jeden sen splnit se má,
stačí se dotknout jak pavučinou, je to vyjímečné
a mám tu žízeň, co je plná vláhy, když nechci se vzdát,
a je to stejné, zas mě spánkem probouzíš.
3:Chci se ti líbit, chci spolykat lítost, je na mých víčkách,
kolik je lásky a naděje v pláči, už víš,
a chci mít trému, chci vrátit se zpátky, chci teď jedenkrát,
pak zmizí trýzeň, rty zbavené žízně snad budou chtít spát,
a je to stejné, zase vstávám s bolestí,
a je to stAejné, zase snF#7ídám s bolestGmaj7í ... H 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:28:10.216+00:00
Výsledky hledání: